"Trochu inak" o vaření

Trochu jinak o vaření v pořadu Slovenského národního divadla a TA3, v němž Adéla Banášová a její hosté sdílí jiné pohledy, rebelství, vynálezy.

Foto: SND, Šaty z upcycklované (přešité) pánské košile - design L'ubica Skalská - Slow Fashion

Ptáte se proč vařit?

Důvodů je mnoho, ale ten hlavní je, že víte, co jíte. Tedy za předpokladu, že vaříte z čerstvých surovin spíše než z neprověřených polotovarů.

Mega korporace milují, když říkáte “nemám čas na přípravu jídla”. Odpoví vám sloganem “my vás nakrmíme”. Jenže vy se za několik let pojídání supermarketové stravy můžete stát závislým. V lepším případě se vaše tělo přeformuje do nekontrolovatelných proporcí.

Jídlo je lék. Výživa je velmi důležitá na to, abychom ji celou svěřili dnešním mega-korporacím, pro něž je zisk důležitější než zdraví lidí či planety.

Vařit doma z čerstvých surovin také znamená zjednodušit si život, jelikož pokud chcete jíst zdravě nebo třeba si jen udržet postavu, musíte se nejdříve stát vášnivým čtenářem nekonečně dlouhých etiket. Víte, že ročně zkonzumujeme až několik kilogramů potravinářských přisad? Co to děla s našim metabolickým systémem asi netřeba vysvětlovat. Kromě různých éček, barviv, solí a jiných tělu neprospěšných látek, je nejvíce přidáván cukr.

Cukr je více návykový než kokain, což koncernům umožní, že budete závislí na zpracovaných potravinách a slazených nápojích, a tedy budete do nich investovat.

V běžném americkém supermarketu, a naše se jim velmi podobají, existuje kolem 600,000 druhů potravin a v 80% z nich je přidán cukr. To, že plechovka coca-coly obsahuje asi 10 kostek cukru asi nikoho nepřekvapí. Její varianta „light“ - bez cukru, nahrazuje nebezpečný aspartam. Jenže cukr je i tam, kde byste jej nečekali. V 570gr kečupu Heinz je 130gr cukru, takže s každou 30gr porcí si dáváte kostku cukru. Plechovka fazolí s rajčatovou omáčkou má asi 6 kostek cukru. A právě šest kostek cukru je doporučená maximální denní spotřeba volného cukru.

Často slýchávám, můžeme jíst, co chceme ale musíme se pohybovat. Jenomže ono to tak úplně není pravda, především u balených potravin.

Kolik volného cukru myslíte, že najdeme v 1,5l balené dochucované vody? Pět, deset? Našla jsem dochucované vody i s 20-ti kostkami cukru. Takže dodržujete-li pitný režim, po vypití dvou litrů takové vody dostanete do sebe sacharidy, které vám dodají cca 1300 kJ. To je energie, kterou byste spálili přibližně šestikilometrovou procházkou nebo půlhodinovým pocením v posilovně. Za málo peněz hodně kalorií z volného cukru, jehož nadbytek se ukládá okamžitě jako tuk. Přitom stačí vyrobit si jednoduchý, zdravý, osvěžující, a nebalený nápoj, plný vitamínů. Tedy pokud opovrhnete nejlepším nápojem - čistou vodou. Adéla Banášová při představení ochutnala macerát ibiškový (recept zde). Pro ty, kterým by se ibišek zdál moc exotický, může vyzkoušet lokální variantu - šípek - místní superpotravina, která je na dosah všem.

Statistiky ukazují, že v ČR je obezita 2 až 3X vyšší než před 20-ti lety. Každé desáté dítě je obézní, obezita je i u kojenců a batolat. No a právě v případech obezity se většina lidí soustředí na nízkotučné potraviny. O cukru se nemluví. Jenže věděli jste, že pravě nízkotučné potraviny jsou dochucované cukrem, protože po odtučnění nechutnají zas tak dobře? Takže etiketa “méně tuku” může znamenat “více cukru”. Tím chci jen nastínit, co všechno se může skrývat v krabičkách, o kterých si myslíme, že v nich najdeme jídlo. Proto je důležité mít stravu pevně ve vlastních rukou.

Žijeme v době, kdy i s celosvětovou populací 7,3 miliardy, umírá více lidí na obezitu než na hladovění.

Cukr je i v ovoci a zelenině, to je jasné. Sacharidy potřebujeme k životu. A když už jsme zavítali do oblasti jedné z největších drog dnešního světa, tak bych ještě vysvětlila důležitý detail. Tedy proč je důležité upřednostňovat kompletní přirozené potraviny nad jejich samostatné složky. Když budete jíst celé ovoce, zasytí vás například 1 až 2 pomeranče. Víc zřejmě najednou nesníte. To jsou tedy přibližně 1 až 2 kostky cukru. V tekutém stavu, tedy čerstvě vymačkanou šťávou z pomeranče se do vás dostane pomerančů více. Nejen že cukru bude poměrně více, ale bude se ve vašem těle chovat jinak. Celý pomeranč má i vlákninu a jeho cukr se bude uvolňovat pomalu. Bez vlákniny, tedy jako šťáva, však bude působit jako tzv. rychlý cukr. Jeho nadbytek se okamžitě ukládá jako tuk. To neznamená, že byste museli přestat pít čerstvé ovocné šťávy, ale určitě byste měli vědět, že pokud je nezředíte vodou, můžete vy či vaše děti dostat tzv. „sugar rush“.

Dalším důvodem proč vařit doma, je ekonomika domácnosti. U nás plno lidí nakupuje podle ceny a různých slevových letáků. Často slýchávám, že vaření z kvalitních či bio surovin je drahé. Může být, ale nemusí.

Tím, že vaříte doma a nenakupujete drahé polotovary, ušetříte. Zřejmě si nebudete vše vyrábět doma sami, ale v některých případech se to určitě vyplatí. Jednou ranou tak vyřešíte zdraví, peněženku a ekologii. Neplatíte za obal a produktovou reklamu, ta může představovat až 20-50% výrobku. Vezměte si třeba kokosové mléko, jeho cenu v plechovce, tetra packu nebo v bezobalové variantě. Já ho připravuji z bio kokosu sama, je stejně dobré a navíc ještě nepasterizované. Další bezodpadové recepty najdete tady, tady nebo tady.

To co a jak jíme je dnes už otázka politická, protože přidáváme svůj hlas ve formě peněz. Tam, kam jdou naše peníze, jde i náš hlas; realita, kterou často opomíjíme.

A proč vařit rostlinnou stravu? Dává to větší smysl. Myslím, že když si občas někdo dá kousek domácího masa z bio chovu, může to být rozumné. Ale stále více důvodů ukazuje na stravu rostlinnou. Tady některé z nich:

-jíst přehnaně maso a mléčné produkty znamená plýtvat vodou, půdou a značně přispívat ke klimatickým změnám. Hospodářská zvířata a průmysl s nimi spojený vytváří více skleníkových plynů než celosvětová doprava

-rostlinná strava spotřebuje jen šestinu úrodné půdy, která je potřebná pro stravou založenou na masu, drůbeži a mléčných výrobcích

-o etických důvodech si asi netřeba povídat

-většinou se zapomíná, že také uskladnění mastných a mléčných výrobků je energeticky náročné: mrazící boxy při výrobě, přepravě i domácím uskladnění, otevřené supermarketové lednice, které běží non-stop a chladí i ty výrobky, které se vyhodí z důvodu potravinové nadprodukce, kterou trpí celý západní svět

-na světě je dnes díky masnému průmyslu nepoměrně více zvířat hospodářských než divokých, což představuje nejen velkou nerovnováhu pro biosféru, ale především velkou hrozbu pro nás, homo sapiens

- nadbytek či jednostranná živočišná strava podporuje vznik srdečních nemocí, infarktu, diabetes a některých druhů rakoviny

Když se mluví o jídle bez masa či bez mléčných výrobků, lidé se bojí, že o něco přijdou. Ale s přechodem na rostlinnou stravu nebo jejím přidáním do jidelníčku získáte především vy.

V dnešní době rostlinná pestrost a kuchyňské možnosti nabízejí neomezenou rozmanitost oproti zažitým jídelním zvykům založeným na mase, mléčných výrobcích, cukru a bílé mouce. Všimli jste si, že dnešní jídelny, kafeterie a běžné restaurace nám nabízí to samé stále dokola jen v jiných barvách? Jistě si troufnete uhádnout nápojové menu většiny podniků do nichž přijdete. Možná i proto je u nás největší spotřeba piva na světě - je to totiž, mezi všemi těmi nápoji, po vodě a čaji ten nejzdravější nápoj.

A proč vařit bio?

Opět pro zvířata, pro planetu a pro naše krátkodobé i dlouhodobé zdraví. Ale je tady ještě jeden důvod. Pro krásu. Řekněte sami, není tohle lepší pohled než na industriální krajinu?

Organická farma Laguna Blanca, Argentina. Tompkins Conservation projekt za nímž stojí manželé Kris a Doug Tompkins, zakladatelé národních parků v Chile a Argentině. Foto: Doug Tompkins a Tompkins Conservation.

Featured Posts
Posts Are Coming Soon
Stay tuned...
Recent Posts
Archive
Search By Tags
Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square